|
|
Energetická náročnost ve skialpinismu při růstu rychlosti
Hepnar, Jan ; Vomáčko, Ladislav (vedoucí práce) ; Jindra, Matouš (oponent)
Název Energetická náročnost ve skialpinismu při růstu rychlosti Cíl práce Změřit skupinu skialpinistů různého věku a výkonnosti na skialpinistickém trenažéru při sklonu 21ř a růstu rychlosti od 1,4 do 5,4 km/h se zvýšením o 0,4 km/h na konci každé minuty. Zjistit jejich energetický výdej v jednotlivých rychlostech při postupném zvyšování rychlosti a při neměnnosti sklonu svahu. Metody Laboratorní testování 7 skialpinistů různé úrovně na skialpinistickém trenažéru. Výpočet maximální spotřeby kyslíku a energetického výdeje. Výsledky Na konci 1. minuty byl průměrný energetický výdej probandů 8,18 kJ za minutu. Na konci 10. minuty dosahoval průměrný energetický výdej probandů 29,32 kJ za minutu. Průměrný energetický výdej probandů se každou minutu zvýšil průměrně o 2,35 kJ za minutu se směrodatnou odchylkou 0,69 kJ za minutu. Klíčová slova skialpinismus, srdeční frekvence, spotřeba kyslíku, energetický výdej, skialpinistický trenažér.
|
|
|
Zapojení paží při chůzi na skialpinistických lyžích v různých sklonech svahu
Zemanová, Markéta ; Jindra, Matouš (vedoucí práce) ; Gnad, Tomáš (oponent)
Název práce: Zapojení paží při chůzi na skialpinistických lyžích v různých sklonech svahu Cíl práce: Cílem bakalářské práce je zjištění rozdílu v zatížení holí při chůzi na skialpinistických lyžích v závislosti na sklonu svahu a konstantní rychlosti. Metoda: Práce je koncipovaná jako pilotní studie. Pro měření bylo vybráno 8 probandů. Jednalo se o experiment, který proběhl formou laboratorního testování. Výsledky: Výsledky výzkumu potvrzují vědeckou otázku, že se zvětšujícím úhlem svahu a konstantní rychlostí se zvyšuje působení tlaku na skialpinistické hole. Při sklonu 10ř bylo v průměru dosaženo o 42,3% většího působení tlaku na hole než při sklonu 0ř. U sklonu 20ř jsme dosáhli v průměru o 12,8% většího působení tlaku na hole než při sklonu 10ř. Klíčová slova: skialpinismus, tenzometrie, tlak
|
|
|
Porovnání obecných a specifických funkčních zátěžových testů u skialpinistů
Formánková, Dita ; Vomáčko, Ladislav (vedoucí práce) ; Heller, Jan (oponent)
Název: Porovnání obecných a specifických funkčních zátěžových testů u skialpinistů. Cíl práce: Cílem práce je porovnat maximální funkční parametry skialpinistů naměřených při třech zátěžových laboratorních testech: běh na běhacím páse, jízda na bicyklovém ergometru a chůze na skialpinistickém trenažéru. A následně zhodnotit význam testování funkčních parametrů na skialpinistickém trenažéru. Metoda: Interindividuální a intraindividuální deskriptivní studie 10 skialpinistů střední a vysoké výkonnostní úrovně. Výsledky: Na skialpinistickém trenažéru respondenti dosáhli v průměru hodnoty VO2max 63,3 ml.kg-1 .min-1 , na běhacím páse 67,5 ml.kg-1 .min-1 a na bicyklovém ergometru 66,5 ml.kg-1 .min-1 . Průměrná hodnota SF na skialpinistickém trenažéru byla 179 tepů/min, na běhacím páse 185 tepů/min a na bicyklovém ergometru 183 tepů/min. Průměrná hodnota R činila na skialpinistickém trenažéru v průměru 1,09, na běhacím páse 1,18 a na bicyklovém ergometru 1,19. Nejvyšší dosažená hodnota VO2max činila na běhacím páse 79,3 ml.kg-1 .min-1 , na bicyklovém ergometru 76,5 ml.kg-1 .min-1 a na skialpinistickém trenažéru 76,5 ml.kg-1 .min-1 . Klíčová slova: Funkční zátěžová diagnostika, skialpinismus, maximální spotřeba kyslíku (VO2max), srdeční frekvence, respirační kvocient (R, RER).
|
|
|
Zapojení paží při chůzi na skialpinistických lyžích v různých sklonech svahu
Zemanová, Markéta ; Jindra, Matouš (vedoucí práce) ; Gnad, Tomáš (oponent)
Název práce: Zapojení paží při chůzi na skialpinistických lyžích v různých sklonech svahu Cíl práce: Cílem bakalářské práce je zjištění rozdílu v zatížení holí při chůzi na skialpinistických lyžích v závislosti na sklonu svahu a konstantní rychlosti. Metoda: Práce je koncipovaná jako pilotní studie. Pro měření bylo vybráno 8 probandů. Jednalo se o experiment, který proběhl formou laboratorního testování. Výsledky: Výsledky výzkumu potvrzují vědeckou otázku, že se zvětšujícím úhlem svahu a konstantní rychlostí se zvyšuje působení tlaku na skialpinistické hole. Při sklonu 10ř bylo v průměru dosaženo o 42,3% většího působení tlaku na hole než při sklonu 0ř. U sklonu 20ř jsme dosáhli v průměru o 12,8% většího působení tlaku na hole než při sklonu 10ř. Klíčová slova: skialpinismus, tenzometrie, tlak
|
|
|
Energetický výdej při skialpinismu v závislosti na nesení nebo tažení břemene
Punčochář, Michal ; Jindra, Matouš (vedoucí práce) ; Brtník, Tomáš (oponent)
Název práce: Energetický výdej při skialpinismu v závislosti na nesení nebo tažení břemene. Cíl práce: Cílem práce bylo zjistit velikost energetického výdeje při skialpinismu v porovnání nesení nebo tažení břemene. Metoda: Studie se zúčastnilo 9 mužů v průměrném věku 23,22 ± 3, kteří už měli s pohybem na skialpinistických lyžích předchozí zkušenosti. Jednalo se o experiment. Velikost energetického výdeje se zjišťoval nepřímou kalorimetrií, tedy na základě nadechovaného kyslíku (O2) a vydechovaného kysličníku uhličitého (CO2). K analýze vdechovaných a vydechovaných plynů byl použit přístroj MetaMax 3B. Testování probíhalo na rovině, kde každý táhnul 6 minut 15kg sáně a poté nesl 6 minut 15kg batoh, při rychlosti 4,5 km/h. Výsledky: U 8 z 9 testovaných byl menší energetický výdej při tažení zátěže na saních než nesení v batohu. U 5 z 9 testovaných byl rozdíl mezi tažením a nesením zátěže větší než jaký byl průměrný rozdíl, který byl 4,57 kJ/min. U třech testovaných byly rozdíly minimální mezi sáněmi a batohem. Jeden testovaný měl větší energetický výdej při tažení zátěže než při nesení, rozdíl byl ovšem minimální. Klíčová slova: energetická náročnost, skialpinismus, přenášení břemene
|
|
|
Energetická náročnost ve skialpinismu při růstu rychlosti
Hepnar, Jan ; Vomáčko, Ladislav (vedoucí práce) ; Jindra, Matouš (oponent)
Název Energetická náročnost ve skialpinismu při růstu rychlosti Cíl práce Změřit skupinu skialpinistů různého věku a výkonnosti na skialpinistickém trenažéru při sklonu 21ř a růstu rychlosti od 1,4 do 5,4 km/h se zvýšením o 0,4 km/h na konci každé minuty. Zjistit jejich energetický výdej v jednotlivých rychlostech při postupném zvyšování rychlosti a při neměnnosti sklonu svahu. Metody Laboratorní testování 7 skialpinistů různé úrovně na skialpinistickém trenažéru. Výpočet maximální spotřeby kyslíku a energetického výdeje. Výsledky Na konci 1. minuty byl průměrný energetický výdej probandů 8,18 kJ za minutu. Na konci 10. minuty dosahoval průměrný energetický výdej probandů 29,32 kJ za minutu. Průměrný energetický výdej probandů se každou minutu zvýšil průměrně o 2,35 kJ za minutu se směrodatnou odchylkou 0,69 kJ za minutu. Klíčová slova skialpinismus, srdeční frekvence, spotřeba kyslíku, energetický výdej, skialpinistický trenažér.
|
|
|
Vliv skialpinistického vybavení na energetickou náročnost chůze po sněhu
Smětáková, Martina ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Jindra, Matouš (oponent)
Název práce Vliv skialpinistického vybavení na energetickou náročnost chůze po sněhu. Cíl práce Cílem studie bylo zjistit vliv hmotnosti skialpinistického vybavení na energetickou náročnost při chůzi po sněhu. Metody Studie se zúčastnilo 6 skialpinistů v průměrném věku 30 ± 5,5 let. Energetická náročnost byla zjišťována na základě nadechovaného kyslíku (VO2) a vydechovaného (VCO2). K měření byly využity 3 typy skialpinistického vybavení (lehké - 3160 g x středně těžké - 7754 g x těžké - 9600 g). Každý testovaný nejprve absolvoval úsek v časové délce 6 minut na rovinatém terénu (0ř), poté okamžitě začal stoupat po vytyčené 360 m dlouhé trase ve sklonu (20ř). Tyto 2 úseky (0ř a 20ř) absolvoval v náhodném pořadí s každým typem vybavení a při konstantní rychlosti 1 m·s-1 . Výsledky Výsledky ukazují, že energetická náročnost výrazně klesá při využití ultralehkého skialpinistického vybavení. Zjistili jsme, že při stoupání ve sklonu 20ř činí rozdíl ve spotřebě kyslíku (VO2) mezi středně těžkým vybavením a lehkým 9,6%, mezi těžkým a lehkým vybavením 17,7% a u těžkého a středně těžkého vybavení 7,4%. Průměrná VO2 testovaných s lehkým vybavením činila 44,4 ± 3,7 ml·kg-1 ·min-1 , se středně těžkým vybavením 48,7 ± 5,6 ml·kg-1 ·min-1 a s těžkým vybavením 52,2 ± 4,8 ml·kg-1 ·min-1 . Při sklonu 0ř a využití...
|
|
|
Porovnání obecných a specifických funkčních zátěžových testů u skialpinistů
Formánková, Dita ; Vomáčko, Ladislav (vedoucí práce) ; Heller, Jan (oponent)
Název: Porovnání obecných a specifických funkčních zátěžových testů u skialpinistů. Cíl práce: Cílem práce je porovnat maximální funkční parametry skialpinistů naměřených při třech zátěžových laboratorních testech: běh na běhacím páse, jízda na bicyklovém ergometru a chůze na skialpinistickém trenažéru. A následně zhodnotit význam testování funkčních parametrů na skialpinistickém trenažéru. Metoda: Interindividuální a intraindividuální deskriptivní studie 10 skialpinistů střední a vysoké výkonnostní úrovně. Výsledky: Na skialpinistickém trenažéru respondenti dosáhli v průměru hodnoty VO2max 63,3 ml.kg-1 .min-1 , na běhacím páse 67,5 ml.kg-1 .min-1 a na bicyklovém ergometru 66,5 ml.kg-1 .min-1 . Průměrná hodnota SF na skialpinistickém trenažéru byla 179 tepů/min, na běhacím páse 185 tepů/min a na bicyklovém ergometru 183 tepů/min. Průměrná hodnota R činila na skialpinistickém trenažéru v průměru 1,09, na běhacím páse 1,18 a na bicyklovém ergometru 1,19. Nejvyšší dosažená hodnota VO2max činila na běhacím páse 79,3 ml.kg-1 .min-1 , na bicyklovém ergometru 76,5 ml.kg-1 .min-1 a na skialpinistickém trenažéru 76,5 ml.kg-1 .min-1 . Klíčová slova: Funkční zátěžová diagnostika, skialpinismus, maximální spotřeba kyslíku (VO2max), srdeční frekvence, respirační kvocient (R, RER).
|
host ::
RSS.